Nomes dos Dias da Semana
Iva Svobodová
FFMU Brno
Martinho de Dume
•
•
Pohanské názvy ale přetrvaly v jiných románských jazycích. V oblasti
dnešního Portugalska, jsou názvy dní křesťanské, což prosadil Martinho de
Dume (, narodil se v 6.století v Panonii – dnešnín Maďarsku) zasloužil se o
přechod z náboženství ariánského na katolické nábožensktví, byl biskupem
v Braze, apoštol Suevů).
Martinho de Dume byl velmi důležitou osobností také historickou a pro
zavední liturgických návzů dní ve staré portugalštině tedy sehrál důležitou
roli i ve vývoji portugalského jazyka. Považoval za nedůstojné a
nekřesťanské používat pohanské názvy dní Lunae dies, Martis dies,
Mercurii dies, Jovis dies, Veneris dies, Saturni dies e Solis dies, a poprvé on
zavedl církevní pojmy a nazval je (Feria secunda, Feria tertia, Feria quarta,
Feria quinta, Feria sexta, Sabbatum, Dominica Dies), a odtud pak vznikly
současné názvy Segunda-feira, Quarta-feira, Quinta-feira, Sexta-feira,
Sábado e Domingo), což je jediný případ neolatinských jazyků, který
nahradil pohanské názvy dní názvy liturgickými. Název feira má původ a
vysvětlení ve velikonočním týdnu - každý den byl svátek – feriado (férias,
feiras) Neděle byl první feirou, byla věnována Bohu, proto násleudjící den
(pondělí) byla již secunda feria. Sábado bylo zachováno z úcty k hebrejské
tradici.
Názvy dní v týdnu v lidové a
liturgické latině a portugalštině
Latim pagao –
doplnit
Latim Vulgar
Dies Solis
Significado
Latim litúrgico
I
Latim litúrgico
II
Português
Solis dies
Dia do sol
Prima Feria
Dominica dies
domingo
Dies Lunae
Lunae dies
Dia da lua
Secunda Feria
Secunda Feria
segunda-feira
Dies Martis
Martis dies
Dia de Marte
Tertia Feria
Tertia Feria
terça-feira
Dies Mercurii
Mercurii dies
Dia de
Mercúrio
Quarta Feria
Quarta Feria
quarta-feira
Dies Iovis
Iovis dies
Dia de Júpiter
Quinta Feria
Quinta Feria
quinta-feira
Dies Veneris
Veneris dies
Dia de Vênus
Sexta Feria
Sexta Feria
sexta-feira
Saturni dies
Dia de
Saturno
Sabbatum
Sabbatum
sábado
Dies Saturni
španělština/italština/francouzština
Português
Moderno
Português
Arcaico
Espanhol
Italiano
Francês
Domingo
Domingo
Domingo
Domenica
Dimanche
Segunda-feira
Luna
Lunes
Lunedì
Lundi
Terça-feira
Mártia
Martes
Martedì
Mardi
Quarta-feira
Mercúria
Miércoles
Mercoledì
Mercredi
Quinta-feira
Jove
Jueves
Giovedì
Jeudi
Sexta-feira
Venúsia
Viernes
Venerdì
Vendredi
Sábado
Sábado
Sábado
Sabato
Samedi
Jak pojednávají o členu dostupné
gramatiky portugalského jazyka?
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1972: Zdeněk Hampl: Stručná mluvnice portugalštiny.
U názvů dní je kolísání:
Na próxima segunda-feira x segunda-feira. – V pondělí.
1984: Celso Cunha, Lindely Cintra Gramática do Português Contemporâneo
je co se týče této problematiky podrobnější.
Názvy dní v týdnu jsou používány se členem, především když jsou tyto dny
v množném čísle: (no domingo – v neděli, aos domingos- každou neděli). Tento člen
může být vypuštěn (stejně tak i předložka, s níž se pojí). Sexta-feira fui vê-la sair.
Domingo será a vez to teu moinho.
Máme tedy tvary:
Domingo – v neděli (budoucí děj)
No domingo- v neděli (budoucí i minulý čas)
Aos domingos – každou neděli
1989, 2003– M.H.M.Mateus et.al., Gramática da Língua Portuguesa
žádné informace týkající se tohoto spojení.
2001: Evanildo Bechara: v Moderna Gramática Portuguesa
žádná pravidla týkající se spojení člen – název dní. Pouze zmiňuje některá pravidla
týkající se členu (153-156).
Maria Helena de Moura Neves
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2001: Maria Helena de Moura Neves: Português de Uso
Ta uvádí ve své gramatice portugalštiny nejpodrobnější. Dokonce uvádí možnost použití členu
určitého i neurčitého.
Člen určitý s názvy dní v týdnu:
A segunda-feira – Pondělí (bylo deštivé) podmět. foi chuvosa.
Na terça-feira, na quinta-feira, no domingo – v úterý, ve středu, v neděli – příslovečné určení
času.
Aos sábados – každou sobotu. ¨
Uvádí také možnost použití názvů dní v týdnu bez členu:
Segunda-feira – v pondělí, quinta-feira – ve středu, sexta-feira –v pátek, sábado – v sobotu,
domingo – v neděli.
Člen neurčitý s názvy dní v týdnu:
Na noite de uma terça-feira – jeden úterní večer, jednou v úterý večer.
O feriado do dia 12 caía no meio da semana, uma quinta-feira. Svátek 12-ého připadl na středu.
(my nevíme přesně který rok, měsíc….proto um, taky je to vzdálené přítomnosti)
Luis chegara na madrugada de UMA quinta-feira. Luis přišel jedno středeční ráno (jednou ráno ve
středu).
Era um sábado, 10 de março. Kalk: Byla to jedna sobota/ - bylo to v jednu sobotu/bylo to
v sobotu, 10. března. Byla sobota, 10. března. (vzdálené přítomnosti, pro nás něco málo
konkrétního, proto neurčitý člen)
Um domingo…econtrámo-nos na igreja… Jednou v neděli jsme se setkali/potkali/viděli v kostele.
Otázky:
•
•
•
•
jak může tedy člen ovlivnit slovesný vid.
názvy dní s kterými předložkami člen
mají a s kterými ne.
(jakým způsobem ovlivňuje použití členu
atribut.)
jaké bylo použití členu s názvy dní
v týdnu v jednotlivých fázích vývoje
jazyka /vercial/
Aspecto verbal
•
•
•
•
1. Aspecto verbal –slovesný vid:
Pontualidade (jednorázový děj)
X
Iteratividade (opakování děje
Pontualidade
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1
2
3
P
4na
5na
_
4. 5.Futuro tanto imediato como mais distante:
Vai chegar na quarta-feira. (Intercorp)
Na próxima terça (-feira) haverá um desfile.
A próxima reunião plenária terá lugar no dia 19 de Março, quarta-feira, pelas 15 horas.
?????Próxima terça –nenašla jsem nikde.
3.4.Futuro/passado imediato.
Terça vou/fui ao teatro. V úterý půjdu, nebo jsem šla.
Vai chegar quarta-feira.
Vai chegar na quarta-feira.
Na terça vão dar um filme. (může být i vzdálenější budoucnost)
Prefiro ir na quinta ao cinema e no domingo ficar em casa.
Vai chegar na próxima sexta-feira.
Na quarta-feira passada, encontrei um morto
Novin.jazyk:
A maré negra provocada, quinta-feira passada, pelo naufrágio do petroleiro grego Mar Egeu …
(Linguateca). Častější je ale: : na quinta feira passada.
?????Vai chegar próxima sexta-feira. Nenašla jsem.
Pontualidade
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3. Passado perfeito
Quarta-feira fui ao teatro.
Na quarta-feira à noite.
No sábado foram à praia e no domingo à festa. (DLPC)
222222. Imperfeito
Na quarta-feira à noite estavam sentados…..popis okolnosti
v minulosti (neopakování děje)
1. Passado mais distante:
Naquela terça-feira bem podia estar a pensar… V to úterý si mohl
dost dobře myslet, že….
Naquela terça-feira, numa terça-feira, uma terça-feira.
Era segunda-feira, era uma segunda-feira
Estavam numa quarta-feira. (intercorp)
Iteratividade
• Iteratividade: (opakování děje)
• Joaquim:
• Terças à tarde é dia de piscina. V úterky
odpoledne se chodí na bazén.
• Quarta é dia de piscina. Ve středy se
chodí na bazén.
• Quarta é o meu dia de ir a Brno.Ve středy
jezdívám do Brna.
Iteratividade
•
•
Dicionário académico:
Podmět: člen ano i ne.
•
•
A quarta é o dia da semana em que ela tem maior número de aulas. Středa je….
Terça é o meu dia de ir ao cinema. Úterý /každé úterý/
•
•
•
•
•
•
•
•
Příslovečné určení: jednotné číslo:
À segunda (-feira) – v pondělky/každé pondělí
À terça (-feira) vou ao cinema. – v úterky (každé úterý)
À sexta jantavam em casa dos pais. (v pátky, v pátek chodili na večeři, každý pátek)
Folga à quarta-feira e ao sábado. (ve středy a v soboty nepracuje)
Costumam sair com os amigos à sexta-feira à noite.
Folgava à terça.
Ao domingo ele vai visitar os pais.
•
•
Tem aulas de música às quintas-feiras à tarde.
Às segundas e quintas-feiras, a sua coluna gera verdadeiras crises de raiva nos saloões
privados da Casa Branca.
Iteratividade
• Intercorp:
• A terças-feiras/ Às terças-feiras – v úterky (v úterý
ženy spěchaly,každé úterý vzdával hold…)
• Nas/ Às sextas-feiras
• Nos /Aos sábados, todos os sábados
• Nos domingos/aos domingos
•
• Našla jsem nos sábados (49, ale aos sábados 700)
• Nas terças-sextas feiras (2-18) ale às segundas –sextas
(150 ocorrências)
• Nos domingos 54 x aos domingos 840 ocorrências
• Aos /às----převažuje. a/nos….velmi málo používané.
Zkusme to naopak
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
PONDĚLÍ.
Vrátil se v pondělí.
Voltou na segunda-feira.
Je pondělí.
É segunda-feira.
Bylo pondělí.
Era segunda-feira. Era uma segunda-feira.
Autobus bude jezdit v pondělí, ve středu a v pátek. O autocarro vai fazer carreira segundas,
quartas e sextas-feiras.
Příští týden v pondělí.
Na próxima segunda-feira.
V pondělí časně ráno vstávám. Levanto-me na segunda-feira cedo.
Mnulé pondělí.
Segunda-feira passada, Na segunda-feira passada.
Každé pondělí jezdí do práce. Segunda(-feira) é o dia de ir ao trabalho.
Každé pondělí chodí do kina
À segunda-feira vão ao cinema.
Segunda-feira é o dia de ir ao cinema.
Às segundas-feiras vão ao cinema.
(nas segundas-feiras, a segundas-feiras…)
Onoho pondělí, v to pondělí.
Naquela segunda-feira.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ÚTERÝ
O masopustním úterý.
Em terça-feira gorda.
Každé úterý.
Todas as terças-feiras.
V úterý.
Na terça-feira.
V úterý
(implicitně každé, ale přeložené každé úterý):
Às terças-feiras apressavam o trabalho.
Às terças-feiras concluíam cedo o serviço,
V úterý měl mít narozeniny. Terça-feira era o seu aniversário.
Onoho úterý.
naquela terça feira.
Onoho pošmourného, šedivého úterý se probudili.
Na manhã cinzenta e pesada de terça-feira acordaram.
Příští úterý.
Na próxima terça-feira.
Minulé úterý.
Terça-feira passada/na terça-feira passada.
Zkusme to naopak
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
STŘEDA.
Byla středa.
Estavam numa quarta-feira.
Je středa ráno.
É quarta-feira de manhã.
Přijede ve středu.
Vai chegar na quarta-feira. Vai chegar quarta-feira.
To bylo ve středu, před oslavou. Era precisamente na quarta –feira, véspera da festa.
Bylo středa.
Era quarta-feira. Era uma quarta-feira.
ČTVRTEK
Ve čtrvtek.
Na quinta-feira. Quinta-feira.
Minulý čtvrtek. Na quinta-feira passada. Quinta-feira passada.
Byl čtvrtek. Era quinta-feira. Era uma quinta-feira.
Je čtvrtek. É quarta-feira.
Každý čtvrtek.Todas as quartas-feiras. Às quartas-feiras. A quartas-feiras. Nas quartas-feiras.
Příští čtvrtek. Na próxima quarta-feira. Na quarta-feira da semana que vem.
(tento čtvrtek) Na próxima quarta-feira.
PÁTEK
V pátek..na sexta-feira
Jejuar às sextas feiras – postit se každý pátek
V pátek.
Minulý pátek.
Byl pátek.
Je pátek.
Každý pátek.
Příští pátek. (tento čtvrtek)
Zkusme to naopak
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
SOBOTA:
A právě jednoho z těch večerů (bylo to sobota)
e foi justamente numa dessas noites (um sábado)…
Byla krásná slunečná sobota.
Era um sábado cheio de sol…
Příští sobotu.
Sábado da semana que vem.
Teprve v sobotu na konci týdne.
Só no fim da semana…num sábado.
CO takhle ji pozvat na sobotu?
Que tal convidá-la para vir no sábado.
Tuto sobotu?
No próximo sábado?
V sobotu se dává almužna.
A esmola é ao sábado.
Občas, většinou v sobotu, se tam sešlo pět až šest osob.
Em certas ocasiões, aos sábados, juntavam-se cinco seis pessoas.
Jednou v sobotu…
Foi por esse tempo que, num sábado,….
Každou sobotu…
Aos sábados
•
•
•
•
•
•
•
•
•
NEDĚLE
V neděli:
Každou neděli:
Nos domingos, aos domingos, todos os domingos,
Jednou v neděli, neurčitou neděli: num domingo,
Jednou v neděli odpoledne:
na tarde de um domingo,
V tu neděli.
naquele domingo
V neděli (každou) ia à missa ao domingo - v neděli chodil na mši, v neděli chodíval na mši
aos domingos
neděli co neděli…todos os domingos
Přeložte.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ve středu jezdívám do Brna.
V úterý se chodí na bazén.
V pátek zůstáváme doma.
Každou neděli se potkáváme v kavárně.
V sobotu pojedu na hory.
Schůze bude 15.března, ve středu, v pět hodin.
Jednou v sobotu jsem se rozhodla udělat velkou změnu.
Ve čtvrtek chodíváme do hudební školy.
V pátek jsem dočetl tu knihu.
Tu neděli se stala velká změna.
Následující den v úteý mi přinesli dopis.
V úterý budou promítat film.
V úterky budou promítat film.
V sobotu většinou zůstávám doma.
V sobotu jsem zůstala doma a v neděli jsem jela na výlet.
Minulou sobotu jsme jeli to Brna.
Příští neděli je vernisáž.
Každé pondělí a úterý se jezdí do školy.
Jednou v pondělí přinesl velkou novinu.
V ten pátek se na mě usmálo štěstí.
Přísloví
• Přísloví je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné
zásady nebo zkušenosti mravoučné povahy. Tyto jsou vyjádřeny
buď přímo, nebo obrazně. Pro snadnější zapamatování má často
podobu rýmovaného dvojverší. Přísloví tvoří součást lidové
slovesnosti. Zajímavé je, a lze to snadno ověřit například v citátech,
že i když jsou přísloví v různých jazycích často úplně odlišná, přesto
v rámci dané kultury, jejího sociálního a historického kontextu,
vystihují naprosto stejný význam. Představují tak pravdu skrytou za
symbolickou formou, která se přenáší z generace na generaci bez
pozorovatelné degenerace obsahu. Přísloví na rozdíl od výroků
nikdy nemají autora a jsou dědictvím zdravého selského rozumu
našich předků. Tvoří tak součást národní tradice, která lidem od
malička pomáhá se vstřebáním základních morálních a lidských
hodnot.
Portugalská přísloví
• Portugalská přísloví (jejich obsah, význam a referent) se
týkají židovsko-křesťanské tradice – práce, odpočinu,
náboženského kalendáře. Pátek jsoupašije, pak
následuje den smutku, bolesti, a svatý den,…tedy máme
zde nábeženstku konotaci. Pátek je den modlení a
půstu, sexuální abstinence a lehkých prací. Nestříhaly se
vlasy, napčíklad. Daalší dny jsou silně spjaty
s křesťansko tradicí a také s tradicí pohanskou, které ty
dny původně představovaly. A tak bly činnosti, které
jeden den nedělaly, protože nebyly příznivé, ale jiný den
ano, podle toho, jaký Bůh připadl na jaký den. A takje
v portualskýhc příslovích řada referencá kluturnícha
entografickcýh, které se týkají nábožensktví, slunečáho,
žemědělského a nábořženského kalednáře,
Dicionário de Provérbios
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Às terças e sextas-feiras, não cases as filhas nem urdes a teia.
Comido o Natal à segunda-feira tem o lavrados que alugar a eira.
À quarta-feira nem cases a gfilha,nem urdas a teia, nem partas em navio para terra alheia.
Quem promete à quarta e vem à quinta, nao faz falta que se sinta.
Natal à sexta-feira por ondepuderes semeia; domingo vende bois e compra trigo.
Talvez chore ao domingo o que ri à sexta-feira.
Quem quer couves aos braçados cava-as todos os sábados.
Sábados a chover e bébados a beber, ninguém os pode vencer.
Quem a semana bem parece, ao domingo aborrece.
Não há domingo sem missa, nem segunda sem premissa.
Não há sábado sem sol, nem domingo sem missa, nem segunda sem preguiça.
Não há semana sem quinta-feira.
Sexta-feira treze dá azar.
Sábado de Aleluia, carne no prato, farinha na ceia.
Serviço começado no sábado nunca tem cabo.
Předložka de…poukazuje na další problém použití členu s ostatními předložkami (jinými než je
předložka A a EM)
Ter cara de sexta-feira Santa.
Chuva de sábado nunca acaba.
Obra de sábado nuna acaba.
Vysvětlení přísloví
• Às terças e sextas-feiras, não cases as filhas nem
urdas a teia.
• Na tradição romana, os dias da semana que tinham “r”
(Marte, Mercurio e Vénus/Veneris) eram de pouca sorte
(3ª, 4ª e 6ª). Quem nascesse em dia de Marte (3ª feira)
morria de “má morte”. Eram também desaconselhados
os negócios…e como o casamento era um negócio…
Urdir a teia é a fase mais complicada quando se lança o
tear. Uma teia mal urdida significa uma trama imperfeita
no tear. (nedokonalý útek/osnova na tkalsocvkém strojistavu).
Caindo o Natal à segunda-feira
tem o lavrador que alugar a eira
• Este provérbio tem relaciona-se com o
calendário lunar e agrícola. Faz parte do grupo
de adivinhação meteorológica e agrícola.
Significa que as colheitas não vão ser boas
nesse ano agrícola, e que o lavrador pode
alugar a eira pois não vai precisar dela a tempo
inteiro.(Eira –mlat) local onde se procede à
debulha (mlácení) e secagem dos cereais-obilí).
Não há domingo sem missa, nem segunda sem preguiça.
• Não há sábado sem sol, nem domingo
sem missa, nem segunda sem preguiça.
Estes dois provérbios significam a certeza
das coisas. São afirmações tidas como
certas. Usa-se quando a circunstância é
evidente, inevitável.nevyhnutelná
À quarta-feira nem cases a filha, nem urdas a
teia, nem partas em navio para terra alheia.
• É considerado um dia de azar, de mau
agouro. Está explicado no 1º texto.
Quem promete à quarta e vem à
quinta, não faz falta que se sinta.
• – Přijít s křížkem po funuse.
• Este provérbio significa que quem chega tarde
já não faz falta, não é necessário, visto que o
trabalho já foi realizado. Dizia-se dos
trabalhadores que “prometiam”, isto é,
acordavam com o empregador uma data para
trabalhar e depois não cumpriam.
Não há semana sem quinta-feira.
• Něco něčemu chybí.
Nada está completo se lhe faltar um
elemento, ou, uma vez mais, a
inevitabilidade, o imperativo: é certo que
há sempre uma quinta-feira na semana.
Natal à sexta-feira por onde puderes semeia;
domingo vende bois e compra trigo.
• É mais uma adivinhação meteorológica e
agrícola. Se o Natal for à sexta-feira o ano
agrícola será bom. Se for ao domingo será
mau ao ponto de ter que vender os bois,
pois serão inúteis e será necessário
alimentá-los. Comprar trigo porque será
escasso nesse ano.
Sexta-feira treze dá azar
• O número 13 desde a Antiguidade que é
considerado azarento. O mesmo para
sexta-feira, dia de Venus/veneris. Daí que
juntar os dois azares..é azar a mais.
Sexta–feira é também na tradição popular
o dia das bruxas. Quem tem medo da
sexta-feira treze sofre de
frigatriscaidecafobia.
Talvez chore ao domingo o que ri
à sexta-feira.
Kdo se směje naposled, ten se směje….
Aqui trata-se de uma inversão de humores. Sexta-feira
deve ser um dia de tristeza e recolhimento – rozjímání
(Paixão – pašije – utrpení a smrt Ježíše Krista e morte
de Cristo) e Domingo um dia de alegria (ressurreição de
Cristo). O provérbio remete para a inversão de valores e
posturas do objecto e para a desconexão (nepropojení
toho, jak to má být s realitou): o normal seria chorar à
sexta e rir ao domingo. Levanta-se a dúvida sobre a
adequação dos comportamentos e o encobrimento
(skryté falešné reality) de uma falsa realidade: será
verdadeiro o comportamento do objecto?
Ter cara de sexta-feira Santa.
•
Andar triste e pesaroso (dia da paixão e
morte de Cristo). Expressão derivada da
religião cristã.
Chuva de sábado nunca acaba.
• Mais um provérbio meteorológico, de
observação empírica…Quando chove a
um sábado, a chuva é abundante e
parece que nunca acaba. Este provérbio
contradiz o que afirma que “não há
sábado sem sol…”.
Obra de sábado nunca acaba
• Serviço começado no sábado nunca tem
cabo. “Cabo” significa “fim”.
Estes provérbios são de raiz judaica.
Como o sábado (shabath) era o dia do
descanso (7º dia), é lógico que uma obra
começada em dia de descanso e não de
trabalho, nunca acaba…pois…
Sábado de Aleluia, carne no
prato, farinha na ceia.
•
O original é “cuia” e não “ceia”. Cuia é uma bacia
redonda e funda onde se amassava o pão. É mais um
provérbio de raiz religiosa. Significa o fim do jejum da
Quaresma (o Ramadão dos cristãos), período onde era
proibido comer carne. Este período começa no Carnaval
(Carne vale – adeus à carne). Sábado de Aleluia (Bílá
sobota) é o dia antes da Páscoa, que é a festa da
Ressurreição de Cristo. Logo, é dia de preparar o fim da
Quaresma (POSTNÍ DOBA) e fazer a festa da Páscoa
com carne e pão.
Quem quer couves aos braçados
cava-as todos os sábados.
• Quem quer abundância de couves deve
cuiar delas como deve ser…até ao
sábado que é dia de descanso. O
provérbio tem um significado mais
alargado: quem quer ter sucesso na vida
tem que trabalhar todos os dias….
Sábados a chover e bêbados a
beber, ninguém os pode vencer.
• A característica comum a estes exemplos
é a quantidade. Quando chove ao sábado,
chove muito. Veja-se o outro provérbio
acima. Quando os bêbedos
bebem…bebem muito. Está implícita uma
comparação quantitativa e a constatação
de duas realidades que não se podem
mudar.
Quem à semana bem parece, ao
domingo aborrece.
•
Significa este provérbio que a rotina aborrece, que
pretendemos ver sempre algo de novo. Parafraseando o
provérbio diria que quem anda bem vestido todos os
dias da semana, ao domingo já não traz novidade e daí
o desinteresse. Isto relacionava-se com a circunstância
de as pessoas andarem com roupa de trabalho durante
a semana e vestirem a melhor roupa ao domingo, para
se exibirem, para mostrar o que era novo. Está implícita
uma ideia de mudança, de renovação.
Zvláštnosti lehce zapamatovatelné
• Frases feitas: Nunca mais é sábado.
Nemůžu se dočka. Estou à espera dela há
duas horas e nunca mais é sábado.
• braz.port:
• Quarta-feira. Středa /braz. Také tolo, tonto.
• Sexta-feira: concubina, amante
Semana Santa em/de
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
SEMANA SANTA E CALENDÁRIO LITÚRGICO
Názvy dní ve svátcích se členem po DE, bez členu po EM:
Terça feira gorda – dia do Carnaval.
Quarta-feira de Cinzas – popeleční středa
Quarta-feira de Trevas (velikonoční středa)
Quinta-feira de Ascensão/da Espiga
Quinta-Feira de Comadres/Dia de Comadres
Quinta-Feira Santa /Quinta-Feira Maior (vlikonoční čtvrtek)
Sexta-Feira Santa (sexta-feira da Paixão)
Sábado de Aleluia (velikonoční sobota)
Sábado gordo před nedělním karnevalem
Sábado magro – sobota před karnevalovou sobotou
Domingo de Ressureição, de Páscoa – Velikonoční neděle
Domingo da Pascoela (po velikonoční neděli)
Domingo de Quadragésima.
Domingo de Espírito Santo – Svatodušní neděle
Domingo de Ramos (poslední před velikonočním) – Květná neděle
Domingo Magro
Linguateca – CETEM PÚBLICO
Frekvence vybraných předložek se členem. – REGISTO JORNALÍSTICO
Segunda
Na/no
Terça
5403
Para a/o
12
Quarta
4462
8 (próxima)
Quinta
4689
Sexta
4458
6 (da semana
passada)
4
sábado
5455
7 (de 26 de
Abril)
Domingo
5330
5316
15
9 (anterior)
55
43
149 (de Páscoa,
seguinte)
(passada,
proxima)
Da/do
22
22
2
1
3
1
3
1
6
160
51
97
74
189
364
1092
Entre o/a
1
0
0
0
1
0
0
Até O/A
0
0
0
0
0
0
0
Nas/nos
13
0
0
0
0
4
0
96
148
154
135
623
840
Desde a/o
à/ao
(repetição)
Às/aos
(repetiçã
o)
27 (europeu)
27(lisboeta,
passada)
(repetição)
142 (repetição)
Linguateca – CETEM PÚBLICO
Frekvence vybraných předložek se členem. – registo jornalístico
Segunda
Em
Para
De
Desde
Entre
A (N.pl)
Terça
quarta
quinta
Sexta
sábado
Domingo
0
0
0
3
3
2
5
372
317
307
334
354
451
417
2762
2416
2586
2464
3132
3762
4258
406
224
248
301
337
270
234
9
8
17
39
50
30
21
144
144
187
240
369
352
618
INTERCORP- registo literário
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Segunda – feira (14 ocorrências)
Adjunto adverbial: na segunda-feira – 8, Antes de segunda –feira 1
Predicativo: /ser sexta-feira/ sem artigo 5
Podmět: Terça – feira (9 ocorrências), A terça-feira I
Adjunto adverbial de tempo: na terça-feira – 3, Naquela terça-feira 1, Na próxima terça-feira
Aposto, terça-feira . sem artigo 1
Adjunto adnominal: na manhã de terça-feira 1
Caso individual: Em terça-feira gorda - O masopustním úterý.
Pl: às terças – feiras (2 ocorrências), todas as terças feiras (1 ocorrência)
Quarta-feira
Adjunto adverbial de tempo: Na quarta-feira 6, quarta-feira 1, numa quarta-feira 1, tôda quarta-feira (braz.1),
Predicativo: É quarta-feira (1)
Quinta-feira
Adjunto adverbial de temp: Na quinta – feira (12), para quinta-feira (1), por quinta-feira (1),
Adjutno adnominal: de quinta-feira (1)
Sujeito A quinta feira . (1)
Sexta-feira
Adjunto adverbial de tempo: para uma sexta-feira (1), na sexta feira (4), à sexta-feira (repetição) 1, às sextasfeiras (2), todas as sextas feiras (1)
Sujeito: A sexta-feira 1
Predicativo: ser sexta feira (1)
Adjunto adnominal: partidas da sexta feira, 15:43 da sexta feira (2)
Ale:
Manhã de sexta feira
(2)
Intercorp – registo literário
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sábado
Adjunto adverbial:
num sábado (4), sábado (1), no sábado (14), ao sábado (6), até sábado (1)
Predicativo ser sábado (3),ser um sábado (2)
Adjunto adnominal:
A partida do sábado (2), x (tardes, manhãs) de sábado (3)
Domingo
Adjunto adverbial:
Num domingo (6), Num domingo gordo (o masopustní neděli – 1),
No domingo (14), Naquele domingo (1), Ao domingo (repetição 8), ¨
Para o domingo tenho um par especial (1),
Um domingo (3), nesse domingo ilustro (1), desde o domingo (ode dne výhry, enfáze – 1),
despois daquele terrível domingo (1),), AOS DOMINGOS,
Sujeito: O domingo (1)
Objecto directo: cumprir o domingo (2), este domingo (1)
Predicativo: ser domingo . (3), popis (s atributem) ser um domingo (de muito sol…) (2), ser o primeiro domingo (1)
Adjunto adnominal: missa, manhã, noite, colher de prata de domingo (6) x passeios do domingo (1)
Tarde do seguinte domingo (1)
EM – OBJECTO OBLÍQUO – DAR EM DOMINGO
desde domingo (1), domingo, dia de…. (repetição 1)
domingo (3). – v neděli
Meio domingo (1) – v něděli v poledne,
Vercial
•
•
•
•
•
•
•
Até à segunda-feira
Vir em segunda –feira
Até à Terça-feira 19.století
em Terça-feira Maior
Em Terça-feira Gorda
Em uma quarta-feira
Em quinta-feira Santa
poznámky
•
•
•
•
•
•
Poznámky:
Depois de + den častější než depois de + člen + den
Depois de sábado (7)
depois do sábado (de Aleluia) (1)
Depois de quinta feira (3) x depois da quinta-feira negra (1)
FALAR, COMECAR, PENSAR EM + DEN (bez členu)
Velikonoční dny- Em sexta-feira de Quaresma, Em Quarta-feira de
Espiga, Em ságado soelheiro
• První tabulka:
• Desde o, do, para o… vždy s atributem (passado, pr=oximo,
seguinta, em que desarapeceu, dia 15..)
• Adiar, transitar, passar para O + DEN.
• Středeční schůze: reunião à terça-feira x reunião de terça-feira.
• Relativamente a plus člen.
• Sem bez členu
Intercorp – registo literário
• Segunda – feira (14 ocorrências)
• Adjunto adverbial: na segunda-feira – 8, Antes de
segunda –feira 1
• Predicativo: /ser sexta-feira/ sem artigo 5
• Podmět: Terça – feira (9 ocorrências), A terça-feira I
• Adjunto adverbial de tempo: na terça-feira – 3, Naquela
terça-feira 1, Na próxima terça-feira
• Aposto, terça-feira . sem artigo 1
• Adjunto adnominal: na manhã de terça-feira 1
• Caso individual: Em terça-feira gorda - O
masopustním úterý.
• Pl: às terças – feiras (2 ocorrências), todas as terças
feiras (1 ocorrência)
A aby to nebylo úplně jednoduché
•
•
•
•
•
•
•
•
Até a próxima!
Até o Sábado!
Até a quinta-feira!
Até breve!
Até lá.
Até para a próxima.
Meteorologia:
De quinta a sábado teremos céu pouco nublado.
